Každý společný okamžik byl velký dar
Tak zněla nejčastější slova paní Ludmily Konvalinkové z Kostelce nad Orlicí, která má za sebou čerstvou zkušenost s domácí hospicovou péčí. S pomocí pardubické Charity se mohla doma starat o umírající babičku a manžela, kteří trpěli těžkým onkologickým onemocněním. Tato služba byla také podpořena z výtěžku Tříkrálové sbírky 2016.
Manžel bojoval až do konce
„Lékaři nám už na začátku řekli, že Jiřímu zbývá asi třináct měsíců života. První ataka byla velmi bolestivá, ale pak jsme spolu prožili ještě čtyři a půl roku. Užívali jsme si opravdu každý okamžik. Byl to pro nás velký dar, který jsme dostali, abychom se s tou situací vyrovnali,“ vzpomíná paní Lída. Její muž bojoval až do konce, ale nádor na mozku byl neúprosný. Rodině vzal milovaného manžela a tátu. Lidé ho měli také moc rádi. Byl stavař, a tak není v Kostelci domu, na kterém by nepracoval.
Doma a mezi svými
O domácí hospicové péči se paní Konvalinková dozvěděla od své kamarádky a ani na okamžik neváhala do toho jít. Sama viděla, že se manžel doma cítí lépe. Zdravotní sestry z Charity zajistily pravidelnou zdravotní péči a rehabilitaci, kterou předepsal doktor, a pomohly s hygienou. Do rodiny docházeli také lékařka, psychoterapeut a duchovní.
Poslední chvíle byly krušné, ale pan Jiří byl rád, že je doma a kolem sebe má rodinu. „Odcházel s úsměvem na tváři a smířený se svým osudem. Byl to velmi hodný člověk. Jeho maminka, která měla také rakovinu, zemřela dříve. Drželi se vzájemně,“ svěřuje se paní Ludmila.
Charita se vším pomohla
„Byla jsem za tuto péči ráda. Když sestry z Charity přišly, dokázaly rozzářit celý pokoj. Vždycky si věděly rady. Mohli jsme se na ně spolehnout. Pro nás to byla obrovská vzpruha,“ říká paní Ludmila, která vše zvládala také díky pomoci svých už dospělých dětí a flexibilnímu zaměstnání finanční poradkyně.
„Fungující spolupráce s pečující rodinou je základ. Ta byla v případě Konvalinkových vynikající,“ potvrzuje zdravotní sestra Soňa Kamenická z pardubické Oblastní charity, která k nim docházela nejčastěji. Charita rodině zapůjčila i potřebné zdravotní pomůcky, protože pan Jiří byl v posledních měsících imobilní a v závěru už nebyl schopen ani přijímat potravu.
Rodina velkou oporou
Bolest ze ztráty manžela a babičky pomáhá v rodině zahojit radost z nedávného narození vnučky Veroniky. „Je Jiřímu podobná. V září jsme měli křtiny a přišlo hodně lidí. Mile mě to překvapilo,“ vypráví s pokorou a vděčností paní Lída, která má v rodině a přátelích velkou oporu. Pustili se spolu také do opravy domu a prací na zahradě. A v těchto dnech se těší ze synovy svatby.
Jana Karasová
Foto: Dita Valachová
Více na www.pardubice.charita.cz. Prohlédněte si také další Tříkrálové příběhy.
